Je krásný, skoro jarní den, 10 °C. Neděle 1. 3. 2026. Na letišti probíhá provoz, bylo by škoda krásného dne nevyužít. To je venku. Uvnitř klubovny je tomu však jinak. Zde probíhá boj. Ne mezi piloty o to si zalétat, ale o vítězství v každoroční soutěži o nejlepší utopence Utopenec open, tentokrát již 24. ročník. Boje se účastnilo 16 sponzorů, jinak soutěžící není možné pojmenovat. Možná, že někteří šli i po vítězství, to ale není vůbec podstatné. Důležité bylo se zúčastnit, ať už aktivně se svým vzorkem, nebo jako porota, což byli všichni přítomní a těch bylo fakt hodně.
Vyhrál Gusta Vrbacký. Už po několikáté. Zdá se, že je stejně skvělým gurmánem, jako byl po celý život vynikajícím plachtařem, později i pilotem a inspektorem provozu ULa. Stále létá a jak je vidět, angažuje se i jinak, a to je mu už 92 let. Měl jsem možnost s ním na akci dlouze mluvit. Je stále vitální a kdybych ho dlouhou dobu neznal, nikdy bych mu jeho věk nehádal. Druhým na pomyslné bedně se pak umístil Ondra Barša, člen našeho leteckého klubu a třetí byl Jirka Hartman ze spřátelených Letovic.
Důvod, proč jsem se však rozhodnul tuto noticku napsat je ale jiný. Letos jsme už na akci nemohli přivítat našeho kamaráda Valéra Kováče. Zemřel 14. února a v sobotu 28. 2. jsme se s ním rozloučili při jeho poslední cestě. Obřad proběhnul v kostelíku v Šosůvce, nedaleko od Ostrova u Macochy, kde měl svůj ateliér. Byl významným sklářským výtvarníkem, architektem a grafikem. Těžištěm jeho díla se však stalo užití plochého skla. Patřil k průkopníkům technologie vrstveného skla, která pracuje s klasickým tabulovým sklem a modeluje ho řezáním, broušením či malbou. Byl spoluzakladatelem Světové asociace výtvarníků v oboru plochého skla a jejím prezidentem. Byl však také skvělým člověkem, který si vždy na nás, kluky z letiště v Kotvrdovicích našel čas. Měl jsem to štěstí, že jsem ho poznal a že jsem měl možnost ho v jeho ateliéru několikrát navštívit a probírat vše možné. Nejen jeho práci.
Kdo nezná Valérovu tvorbu, ať navštíví právě kostelík v Šošůvce. Tamní impozantní skleněný kříž, oltář a další relikvie jsou jeho dílem. A když už tam budete, můžete se zastavit u místa jeho posledního odpočinku na šošůvském hřbitově. Dát tam kytičku nebo jen tak v klidu hřbitova rozjímat.
Milý Valérku, navždy zůstaneš v našich srdcích. My už tady nebudeme, ale Tvoje dílo bude žít dál.
Milan Klusák
Letecký klub Kotvrdovice